Sestavujeme nástavky svépomocí
|
Nejprve si potřebujeme pro výrobu připravit potřebné nářadí. Pokud se chcete podívat, jaké nářadí jsem pro sestavování nástavků použili, pak klikněte na tento odkaz. Jak vypadají hotové nástavky a dna můžete vidět zde. |
Pokud děláte celý úl vlastními silami je vhodné dodržet to, aby vnější strana desky byla vždy pravá strana (to je ta, která směřuje ke středu kmene a poznáte to na bočním řezu desky). Vyrábíte-li nástavek z polotovarů je nejprve potřeba vybrat 4 desky, které do sebe nejlépe zapadají. Může se stát (vzhledem k tomu, že desky nejsou z cenových důvodů vysušeny na nejnižší hodnotu) že se velikost drážky vůči šířce pera na protikuse zmenší, případně díky výrobním nepřesnostem malinko liší. Na základě vlastních zkušeností nedoporučujeme sestavovat desky k sobě násilím a to z důvodu následně vzniklých nepřesností. Volným sesazením lze v rámci tolerancí přizpůsobit správný tvar nástavku dle výkresu. |
Pokud nelze volně zasunout čelní (resp. zadní) stěnu nástavku do bočních stěn, je potřeba rašplí rozměry upravit. Lze to lehce a poměrně snadno a rychle, rozhodně se to vyplatí. |
|
Než se jednotlivé stěny nástavku spojí, doporučujeme nanést vodovzdorné disperzní lepidlo, které významným způsobem zvýší pevnost celého spoje. Takové lepidlo je běžně k dostání v prodejnách pro kutily. Lepidlo by mělo nést označení D3. Od roku 2005 jsme začali používat výhradně jednosložkové lepidlo typu D4 na bázi polyuretanu. Po srpnovém krmení (2004) se totiž úplně nový, dosud propolisem nepotažený nástavek vlivem nasáté vlhkosti i přes použité lepidlo D3 "rozšklebil" a držel jen na šroubech. Zjara však nástavek opět zaujal původní tvar. U nástavků slepených lepidlem D4 se nám již nic podobného nestalo. |
Lepidlo nanášíme dle vyobrazení na styčných plochách a jeho přebytek po dokončení a v průběhu práce odstraníme utřením do hadry. |
K zafixování nástavku použijeme svěrky a přípravek (deska nebo lamino o vnitřním půdorysu Langstroth), který nám zaručí pravoúhlost spoje. |
Pravoúhlost spolehlivě ověříme měřením úhlopříčky. Obě uhlopříčky musí mít shodnou velikost (tolerance cca +/- 1 mm). Rozdíly lze dorovnat dotažením či povolením svěrek. Vše je potřeba dělat s přiměřenou silou a citem. Brzy získáte zkušenost jak. |
Nyní předvrtáme díry vrtákem o průměru ca 2,4 mm v místech spojení vruty. Zahloubíme vrtákem většího průměru a pomocí el. vrtačky zašroubujeme vruty. |
Dotažení vruty napevno provedeme až po předběžném sešroubování. Nejlší je použít vrtačku s možností omezení kroutícího momentu. Většina akumulátorových a mnoho klasických (novějších) vrtaček již má tuto možnost. Není to nezbytné pokud pracujeme s citem a máme dobrý odhad. |
|
|
Uvolníme svěrky a zkontrolujeme svou práci. |
|
Nyní můžeme přikročit k vyfrézování úchopových drážek, pokud vlastníme tzv. horní frézku a pokud se nám s úchopovými drážkami dobře na včelnici pracuje. Někdo dává přednost úchopovým lištám, někdo nevyžaduje nic z toho. Dáme dva nástavky k sobě dle obrázku, kvůli získání dostatečné plochy. |
Přiložíme a zafixujeme jednoduchý vodící přípravek pro frézku. Je to zřejmé z obrázku. |
|
Frézkou s nastavenou hloubkou objíždíme vnitřek rámečku až dosáhneme úchopových prohlubní dle obrázku. |
Dílo je dokonáno. Pokud máme vše nachystáno, trvá:
Výsledkem dobré práce za dopoledne je několik nástavků. Jistě mi dá mnoho včelařů za pravdu, že z úlů, které si člověk vyrobí sám (alespoň částečně), je med "jaksi" lepší. |