O medu

Med sto nemocí léčí a tisíce dalším předchází.
                   staré čínské přísloví

Co je med?

Včelí med vzniká zahušťováním a přepracováním včelami donesené sladiny. Med obsahuje převážně monosacharidy (glukózu a fruktózu) a maximálně 18-20% vody. Větší obsah vody bývá známkou nedostatečné zralosti medu. Včely obohacují sladinu při jejím zpracovávání na med o enzymy a jiné biologicky aktivní látky. Zároveň jsou v medu také obsažené stopové prvky pylová zrna, silice apod. Také díky těmto látkám (i když je jejich procentové zastoupení malé) jsou medu připisovány léčivé účinky, jak ukazují mnohé studie.

Jak se med od včel získává?

Včely donesenou sladinu přepracují, zahustí a v době zralosti plásty s medem zavíčkují. (Med se odebírá z převážně zavíčkovaných plástů. Kontrola obsahu vody v medu je nutná z důvodu rozpoznání jeho zralosti).

Před samotným vytáčením (odstřeďováním nebo jinak také vymetáním) medu z plástů v medometu je nutné víčka odstranit nebo narušit. Pro dosažení vysoké kvality medu v našem provozu používáme výhradně nerezové náčiní (odvíčkovací vidličkou počínaje a medometem konče).

Vytočený med se z medometu stáčí do plastových potravinářských konví používaných jen pro tento účel. Drobné částečky vosku, které se při odstřeďování z plástu odtrhnou, oddělíme opět nerezovým dvojitým sítem.

Jsou možná i jiná řešení dobře popsána v mnoha knihách a odborných časopisech. Při zpracování a získávání medu dodržujeme úzkostlivou čistotu a hygienu. Je známo, že med v plástu, tak jak je včelami vyprodukován má z bakteriologického hlediska kvalitu farmaceutické suroviny. Proto je nutné pro zachování všech jeho vlastností pracovat a zpracovávat ho v co nejčistším prostředí.

Z plastových konví med stáčíme do nových, vymytých sklenic. Med zásadně nestáčíme do sklenic v nichž byly zavařeny okurky či utopenci. Med totiž pohlcuje jiné pachy, což ovlivní trvale (a nepříznivě) jeho aroma.

Jaké známe druhy medu?

Med lze rozdělit do dvou základních skupin z hlediska původu: květový (luční) a medovicový (lesní). Květový med vzniká z nektaru sbíraných z květů bylin, keřů a stromů. Medovicový med vzniká sběrem tzv. medovice, což je sladká šťáva, kterou za vhodných podmínek produkují na listech a jehličí rostlin mšice a další producenti medovice (puklice a méry). Medovicový med je v zemích střední Evropy ale také např. v Německu a Rakousku více ceněný a je vzácnější, protože ne vždy jsou v přírodě dobré podmínky pro vznik medovice.

Včely při sběru sladiny pro výrobu medu navštěvují zpravidla oba zdroje pastvy a vznikají tam medy smíšené. Typické je to například v době kvetení javorů a lip, kdy obě dřeviny v době kvetení mohou být jak zdrojem nektaru, tak i medovice. Z hlediska norem platných v Evropské unii však smíšené medy nejsou rozlišovány. Zařazují se zejména podle jejich elektrické vodivosti na medy květové a medovicové.

Květový med zpravidla velice brzy zkrystalizuje díky vysokému obsahu glukózy. Vyjímkou je například med akátový, který má vyšší obsah fruktózy. Ten krystalizuje pozdě (až po 2 letech). Medovicové medy bývají zpravidla tmavší barvy a krystalizují později. Mají vyšší obsah minerálních látek.

Jaký med je nejlepší?

Každý med, se kterým je co nejméně manipulováno, tak aby byly zachovány všechny jeho vlastnosti je vynikajícím doplňkem potravy a lze jej doporučit.

V našich končinách je obecně (a nesprávně) zakořeněno, že tekutý med je kvalitnější než zkrystalizovaný. Tento vžitý omyl často "nutí" obchodníky, ale i včelaře zkrystalizovaný med rozehřátím na teplotu kolem 50°C opět ztekutit. Tepelná úprava ovšem (zvláště pokud je provedena nešetrně - a topné medium překročí více než 50°C) způsobuje rozklad cenných látek obsažených v medu. Med tak ztratí mnohé zdraví prospěšné vlastnosti. Stane se z něho pouhé přírodní sladidlo. (Pro člověka je však z hlediska výživy i teplem porušený med pro jeho složení z jednoduchých cukrů a pro jeho obsah minerálních látek a stopových prvků vhodnější sladidlo než fyzikálně chemickými procesy získaný řepný cukr - sacharóza. Je však škoda se tepelnou úpravou připravit o jeho prokazatelně antioxidační, baktericidní a mnohé další zdraví prospěšné účinky).

Rozumným kompromisem pro zpracování rychle krystalizujícího medu je pastování. Mechanickým procesem vzniká pastovaný (krémový) med, obsahující pouze malé krystalky. Takový med je polotekuté konzistence a dobře se roztírá například na pečivo a hlavně jsou v něm pří správném zpracování hned po vytočení medu z plástu zachovány všechny jeho vlastnosti jako u medu nepastoveného a dále jinak nezpracovaného.

Jaké druhy medů získáváme na našich stanovištích?

Na stanovišti v Krnově je nejvýznamnějším zdrojem snůšky nejprve řepka (světlý, velmi rychle krystalizující med) a později malina a lípa (často směs obou druhů). Významnými zdroji snůšky jsou na jaře také květy javorů a samozřejmě květy ovocných stromů a květy různých okrasným stromů, keřů a květin.

V Malé Morávce (v nadmořské výšce 650 m.n.m) je hlavním zdrojem snůšky javor horský klen, lesní malina (žlutý až hnědožlutý med, krystalizující v hrubých krystalech) a v příznivé roky smrková medovice (velmi tmavý, hnědý, dlouho tekutý med). Rozsáhlé luční porosty poskytují včelám v průběhu léta nezanedbatelné množství nektaru a pylu, stejně jako remízky s porostem hlohů začátkem června. Med vytáčený ze včelstev v Malé Morávce označujeme názvem "Med od Svaté Trojice".

Pozn.:

O medu se lze dozvědět více informací v odborné literatuře. V případě zájmu vřele doporučujeme tento odkaz. Naším cílem je podat jen stručnou informaci o medu jeho původu a vzniku a zdrojích snůšek v oblasti, kde máme umístěná včelstva.

Sklizeň medu v roce 2008

Na našich stanovištích jsme sklidili čtyři druhy smíšeného medu:

• Časný jarní (ovocné stromy a částečně řepka a pampeliška) - stanoviště Krnov - celé množství jsme zpastovali
• Jarní med z Jeseníků z Malé Morávky - javor klen, třešeň ptačí a pampeliška
• Med malinový s příměsí jírovce, lípy (stanoviště Krnov)
• Med malinový a smrkový medovicový s převahou maliny a příměsí hlohu (Malá Morávka)

Typický lesní (medovicový) med jsme letos neměli.

To byly hlavní zdroje letošní snůšky. Samozřejmě, že bychom v medu nalezli pylová zrna mnohých dalších rostlin např. hojně kvetoucích kakostů, různých pcháčů, vrbovky úzkolisté a mnoha dalších kvetoucích rostlin z čeledi hluchavkovitých a miříkovitých.